Stát neexistuje

Stát neexistuje. Zdá se vám to jako nesmyslný výrok? Zdánlivě ano. Také nemám na mysli stát, nýbrž Stát. Onu všemocnou entitu, starající se o své občany jako o své děti.

Přesně takový pocit mám z různých kolektivistických, zejména socialistických, ideologií. Stát vnímají jako svoji matku, která se o ně má starat, rozmazlovat je, opečovávat je. Nezajímá je, jak to udělá. Všimněme si – nikdy jsem neslyšel socialistu mluvit ve smyslu „občané zařídíte, občané zaplatíte, občané, postaráte se.“ Vždy jen ve smyslu „stát se má postarat, stát má zařídit.“ Přitom stát jsme my. Stát nemá žádné prostředky, které předtím nevybere od nás, svých občanů. Nic nevytváří, nic neprodává. Jen přerozděluje. Takže slova ve smyslu „stát zaplatí“ jsou nesmyslná. Stát nemůže nic zaplatit, když nic nemá. Stát může maximálně jednomu vzít, druhému dát.

Ovšem socialista jakoby tohle nevnímal. Když slyším levicově laděné argumenty, mám pocit, že vláda musí mít minimálně božské schopnosti. Jak jinak by dokázala zajistit ekonomický růst, zajistit všem práci, zajistit všem sociální podporu, vysoké důchody, prostě všechno, čeho si lid žádá. Kam se může nějaký Mojžíš se svou manou hrabat na socialistickou vládu.

Podobně to vnímá krajní pravice, takže není náhodou, že Dělníci demonstrují proti současné vládě ruku v ruce se socialisty a komunisty. Abych se držel původní metafory, v očích krajní pravice je stát opět Státem. Nikoli pečující matkou, ale spíš archetypem přísného otce. Opět je mu dána téměř božská moc zařídit vše lépe než jeho občané, opět se nepřipouští odlišné hodnoty.

My ostatní víme, že jediná pomocná ruka, na níž se můžeme spolehnout, je na konci našeho ramene. Stát nezajistí obecný blahobyt socialistům, ani naprostý „řád a pořádek“ fašistům. Kolektivistické pokusy v historii vedly vždy ke zneužití moci oněch lidí, kteří se personifikovali do role mocného státu. Tedy oněch kolektivistických vlád, které se měli starat o své ovečky. Ano, přesně tak vidí kolektivismus člověka – jako bezbrannou ovečku, kterou je třeba chránit. Je přirozené, že takové ovečky si za svého ochránce dosadí vlka... Ovšem ten bude mít s ovečkami jiné, své vlastní plány.