Evropská komise přišla s plánem, jak skoncovat s krizí, nastartovat ekonomický růst a snížit nezaměstnanost.
Skupina ekonomů a antropologů, vedených profesorem Harrisem z Oxfordu, vydala následující prohlášení. „Lze vysledovat jisté zákonitosti, které platí bez ohledu na státní útvar nebo epochu. Mezi ně patří, že ekonomickému rozvoji přeje ekonomická svoboda, nízké daně a co nejnižší množství regulací.“ Svůj závěr opřela o třísetstránkovou studii, porovnávající ekonomické systémy od vzniku města Uru až po současnost.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso si zprávu velmi důkladně prostudoval, zatelefonoval čínskému prezidentovi Si-Ťing Pchingovi a ten mu výsledek zprávy potvrdil. „U nás se s tím nepářeme, tak různě experimentujeme a je to pravda. Jediným důvodem, proč prostě nepřejdeme na kapitalismus, je, že bychom se jako komunistická strana mohli následně rozpustit a začít si hledat jinou práci,“ vyjádřil se po pravdě.
Evropská komise tedy přijala následující ozdravný plán:
- Zrušení evropských fondů. Bez náhrady, dotacím je konec.
- Zrušení 80 % evropských regulací. Ano, žárovky budou smět zase do prodeje.
- Zrušení veškeré podpory zelené energie. Boj proti neexistujícímu globálnímu oteplování je odteď soukromou věcí každého občana. „Pokud si někdo chce připlatit za solární energii, nic mu nebrání postavit si solární elektrárnu. Ale ať si na to našetří sám,“ vyjádřil se Barroso.
- Rozdělení Eurozóny, většina států se vrátí k národním měnám, Euro si ponechají jen země, pro něž je výhodné – tedy Německo. Údajně se uvažuje o přejmenování Eura na Marku.
- Demokratizace a vrácení zákonodárných kompetencí na úroveň národních států.
Vladimír Putin, Barack Obama a Si-Ťing Pching se shodli, že tento radikální postup představuje nebezpečný precedent. „Podobný krok znamená značné zvýšení suverenity občana na úkor moci státního úředníka a politika. Jde o nebezpečný precedent, který by mohl skončit rozkladem stávajícího politického a ekonomického řádu v našich zemích,“ vyjádřil se Barack Obama.
Jenom Václav Klaus je, jako vždy, skeptický a škarohlídský. "To je až příliš krásné! Není to Apríl?“
