Mají mít obchody povinnost nabízet určitý podíl českých potravin?

To by tak hrálo. Aby obchodník rozhodoval o tom, co bude prodávat a zákazník o tom, co bude kupovat. Ještě by si jeden mohl začít myslet, že občané jsou snad i svéprávní.

Asi nějak podobně musí uvažovat budoucí ministr Marian Jurečka, který chce zákonem prosadit podíl tuzemských potravin v řetězcích. Nemám nic proti českým (nebo slovenským) potravinám, často je i upřednostním, ale představa, že to má být jejich podíl stanoven zákonem, je poněkud zvláštní. Je to asi podobně inteligentní nápad, jako třeba zakázat žárovky. Aha, ty už vlastně zakázány jsou.

Jediné, z čeho má kandidát na ministra obavy, jsou předpisy EU. Zde je třeba zdůraznit, že EU rozhodně nestojí na straně volného obchodu, vychází ze stejné logiky jako pan Jurečka, pouze hrozí, že více než zájmy českých zemědělců bude řešit zájmy zemědělců francouzských a španělských.

Volný trh by se obešel nejen bez zákonem stanovených podílů určitých potravin, ale i bez dotací. To by ovšem mohlo mít velmi zneklidňující důsledky. Například, Evropané by mohli začít dělat něco efektivnějšího, než je zemědělství. To by se pak z velké části mohlo přenést do zemí třetího světa, které by začaly vyvážet na západ. V důsledku toho by začala jít jejich ekonomika nahoru, následoval by růst životní úrovně, jenž by se projevil třeba koncem nekonečných afrických hladomorů. A jako bonus by klesly ceny potravin v Evropě. Opravdu děsivá představa.

Ale možná je celá věc jednoduší a jedná se „pouze“ o jakési věno, jímž chce kandidát na ministra přispět k rozvoji přátelských vztahů v rámci koaliční rodiny.