Sekl se Orwell o 30 let? II
1) Socialismus je sociální demokracie – starý tah, sociální demokracie má starou tradici. Zkuste si ale představit – jak by asi v ČR, po zkušenostech Čechů s reálným socialismem, dopadla strana, která by se jmenovala Socialistická internacionála (nebo jakkoli, co by mělo v názvu slovo socialistická)? Konkurovala by si akorát s KSČM? Tak právě součástí Socialistické Internacionály je ČSSD. Pokud má někdo pocit, že ČSSD nechce návrat k socialismu, mýlí se. Chce, jenom tak nějak postupně, salámovou metodou.
Rozdíl mezi KSČM a ČSSD není v tom, kam chtějí dojít (KSČM vysloveně uvádí, že „Programovým cílem KSČM je socialismus,...“), ale ve zvolené cestě.
2) Sociální cítění je sociální stát – když napíši, že jsem skeptický k různým sociálním dávkám, případně proti potravinářskému protekcionismu Evropské unie, jsem asociál, který by nejraději nechal bezdomovce umírat a zemědělce připravil o práci. Bezdomovci umírají bez ohledu na sociální stát, díky protekcionismu patrně umírají miliony Afričanů, protože to jediné, čím by se mohli živit, je export potravin do západního světa (nyní k nám exportují maximálně sebe a islám), ale asociální je člověk, který tuto politiku kritizuje.
3) Rovnost je stejnost – z pohledu moderního radikálního genderismu a feminismu je jakýkoli rozdíl mezi mužem a ženou nepřijatelný. Feministky tím dávají za pravdu těm největším šovinistům, protože mužský životní styl zjevně považují za nadřazený ženskému, když ho chtějí za každou cenu přebírat. Pokud část žen dává přednost rodinnému životu před kariérou a platí za to logickou cenu (tedy omezením kariérních možností), je to výsledek diskriminace. Stejně jako fakt, že zaměstnavatel do ceny práce někdy zahrne i vyšší riziko odchodu na mateřskou.
Ve svém okolí jsem si všiml, že ženy častěji než muži dávají přednost nepeněžním ziskům z práce (mluvím například o zaměstnankyních knihoven, knihkupectví, zdravotnicích apod, které jsou hůře placené, ale za to jde o práci, která je baví). I to je, dle hesla Svoboda je otroctví, pravděpodobně výsledek jejich diskriminace.
Abych byl správně pochopen, nemám nic proti tomu, pokud se žena věnuje kariéře. Ani nemám nic proti tomu, pokud na ni zvysoka kašle. Jen nechápu, proč její vesměs svobodné rozhodnutí vnímat jako příznak nebo důsledek diskriminace a proč to chtít měnit.
4) Tolerance je podpora, případně tolerance je multikulturalismus – vždy jsem myslel, že pokud někoho toleruji, znamená to, že respektuji jeho odlišnost, případně jeho názory a zvyky. Nevypovídá to nic o tom, zda ho mám rád. A už vůbec mi to neříká nic o tom, že bych ho měl nějak podporovat. Státní představa tolerance je ovšem vnímána jako přímá finanční a legislativní podpora daným skupinám, viz dotace různým neziskovým organizacím jako Romea nebo podpora Prague Pride (mimo jiné z Českoněmeckého fondu budoucnosti nebo velvyslanectví USA).
Stejně tak lze nabýt přesvědčení, že i tolerantní člověk může (nebo musí) mít k právu šaría podobnou důvěru, jako má k nacismu nebo ke komunismu
5) Konzervativní politika znamená panevropský internacionalismus – s konzervativci je problém. Jejich název vychází ze slova „konzervovat“ a to nic nevypovídá o tom, co se vlastně konzervuje. Přesto existuje určitá všeobecná shoda na tom, co konzervatismus v západním světě představuje. Člověk si představí hodnoty jako patriotismus, občas přecházející do nacionalismu, náboženské hodnoty, možná patriarchální hierarchii, odpor k drogám a respekt k relativně volnému trhu jako ústupek faktu, že se celkem osvědčil. Obecně, konzervatismus konzervuje proto, že to současné (případně to minulé) se osvědčilo a má nedůvěru ke změnám, protože ty vedou častěji k horšímu, než k lepšímu. Konzervativec je hlavně skeptik.
V ČR je problémem konzervatismu fakt, že po roce 89 nebylo co konzervovat. Skuteční konzervativci (ve smyslu konzervovat) byli komunisté. Konzervatismy tedy byly importovány, v současné době tu máme (mě blízký) Klausův styl konzervativně-liberální, Akci DOST či Jochův americký neokonzervatismus.
Nejvlivnějším konzervatismem je ovšem TOP 09. Ta patrně konzervuje stále se opakující snahy o vytvoření nadnárodních superstátů (Římskoněmecká říše, Habsburské Rakousko, SSSR...), často vedoucí až ke snaze sjednotit Evropu (Římská říše, Franská říše, Napoleon, Hitler...). Jde tedy říci, že navazuje na velmi staré a hodnotné tradice. Jejich součástí je absence demokracie, častý antiliberalismus a konečný více nebo méně krvavý neúspěch.
6) Vlastenectví rovná se nacionalismus rovná se nacionální socialismus – všimněte si, že důsledný název „nacionální socialismus“ užívá jenom pár střelených bloggerů. Obvyklá formulace zní nacismus. Bývá to dáváno do souvislosti s nacionalismem a ten pak s jakýmkoli projevem vlastenectví. Ve 20. století existovaly dvě ideologie, které zavraždily více lidí, než jakákoli ideologie v minulosti. Nacismus a komunismus.
Nacismus je nacionální socialismus, komunismus vlastně nebyl komunismem (experiment o zavedení skutečného komunismus selhal, protože komunismus je systém zcela neproveditelný), ale internacionálním socialismem. Výsledek? Právě socialismus tyto ideologie spojuje. Což není náhoda, socialismus má ve svém genetickém kódu zapsáno, že v konečném důsledku povede k totalitnímu zřízení (zdůvodnění v nějakém dalším článku).
Vlastenectví samo o sobě koncentráky nestaví, to zvládá jedině ve spojení se socialismem. Vlastencem byl třeba T. G. Masaryk.
7) Evropa je Evropská unie – a Moskva leží v Asii, Švýcaři nemají Alpy, ale Himaláje. Norsko leží na Marsu. I když chápu inspiraci Spojenými státy Americkými, kterým se také říká Amerika (jako by v Americe neležela i Brazílie), myslím si, že jde o manipulaci. Každý, kdo unijní politiku kritizuje, je pak vnímán jako člověk, který je proti Evropě. TOP 09 zvolila za své heslo „Nekašlete na Evropu,“ nikoli na Evropskou unii. A kdo by chtěl být tím, kdo kašle na Evropu? Nikdo. Zato Evropská unie zas takovou podporu nemá.
S jistou nadsázkou lze říci, že nám chybí už jenom velký bratr. I když...
PS.: Jestli máte pocit, že jsem název tak trochu ukradl Benjaminu Kurasovi, máte pravdu. Kuras tento trend viděl už před deseti lety, tímto vykradením názvu mu tedy skládám poctu a doporučuji vám k přečtení jeho knihy.
Karel Šindelář
Pandemie covidismu
Souběžně s pandemií viru SARS-CoV-2 způsobujícího nemoc covid-19 aktuálně probíhá pandemie memetického viru způsobujícího covidismus, který z jistého úhlu pohledu představuje větší riziko, než samotný covid.
Karel Šindelář
Nastal čas přestat žít ve lži!
Jak najít v záležitosti pandemie pravdu? Určitě ne u obvyklých „mluvících hlav“ z televize, politiky a většiny mainstreamových médií.
Karel Šindelář
Probíhá radikální změna systému
V demokracii by člověk čekal, že o případné fundamentální změně systému bude rozhodnuto v referendu. Nebo alespoň, že volby drtivě vyhraje strana, která má tuto změnu v programu. Může k ní ale dojít i plíživě, takřka mimochodem.
Karel Šindelář
Tři pohledy na současné protesty proti rasismu
Co se to děje v USA, západní Evropě a v menší míře i u nás? Jde skutečně o boj proti rasismu? Pojďme si toto dění rozebrat na třech úrovních, ve třech pohledech různé hloubky.
Karel Šindelář
Statistika a nejistota v čase korony
Žijeme v době, která se snaží vše změřit, vtěsnat do tabulek v Excelu a vypočítat na dvě desetinná místa. Pak si přijde realita a ukáže nám, že jsme na to příliš malí páni.
Karel Šindelář
Chtějí „liberální demokraté“ změnu režimu?
Jaké možnosti se nabízejí? Vlastně jedině změna režimu. Zrušení voleb. Náhrada demokracie nějakým jiným systémem, s jinou legitimitou.
Karel Šindelář
Klimatický alarmismus patří mezi nejnebezpečnější ideologie dnešní doby
Klimatický alarmismus patří mezi nejnebezpečnější ideologie dneška. Proč si to myslím? Stačí domýšlet do důsledků jeho základy a premisy.
Karel Šindelář
Nešťastný průběh brexitu argumenty euroskeptiků nevyvrací, nýbrž potvrzuje
Zastrašování a snaha zničit nebo co nejvíce poškodit ideového protivníka nejsou nástroje hodné demokratického a svobodného světa. Jde o nástroje, které člověka očekává třeba v komunikaci Číny s Tibetem.
Karel Šindelář
Chápou, co činí?
Symbolické vyhazování věnců do koše. Přivlastňování si státního svátku, jako kdyby tím státem byli jenom oni. To je podoba současných "liberálních demokratů."
Karel Šindelář
Vraťme slovům jejich význam
"V poslední době se vede diskuze o tom, zda homosexuální svazky mají mít možnost uzavírat manželství, dokonce se o tom hlasuje v parlamentech. Pojďme se tedy podívat na definici manželství."
Karel Šindelář
Británie na cestě do pekel
Věznění opozičních publicistů, to je něco, co máme spojené se státy typu Běloruska, Turecka nebo Číny. Přiznám se, že pořád nemohu úplně uvěřit tomu, že mám na tento seznam zařadit i Velkou Británii.
Karel Šindelář
Racionálně o Czexitu
Jestli mi něco chybí v probíhající diskuzi o případném opuštění Evropské unie, tak je to racionalita. Je slyšet spíše strašení a manipulaci.
Karel Šindelář
Pět důvodů, proč volit Miloše Zemana
Když jsem viděl výsledky prvního kola prezidentských voleb, mojí první reakcí bylo, že stejně jako v prezidentských volbách předchozích, nepůjdu k druhému kolu vůbec. Nechtělo se mi vybírat si mezi dvěma zly.
Karel Šindelář
Rok 2018: Rok regulací
„Tedy běda těm národům, které neumějí omezit oblast působnosti státu! Stát vše pohltí; svobodu, soukromé podnikání, bohatství, blahobyt, nezávislost a důstojnost.“ Frédéric Bastiat.*
Karel Šindelář
Vzestup Andreje Babiše je logickým vyústěním současné ekonomické politiky
Pomyslná pražská kavárna už delší dobu hledá „viníky“ výsledků posledních parlamentních voleb. Ovšem Jiří Pehe ve svém komentáři zaperlil. Příčinou vzestupu Andreje Babiše je prý politika Václava Klause.
Karel Šindelář
Prohrály ideály, zvítězil marketing
Kdo zvítězil a kdo byl poražen ve víkendových volbách? Zjednodušeně řečeno, prohrály ideály. A s tím do značné míry i politika jako taková. Naopak zvítězil marketing podpořený racionální ignorací voličů. A neurčitým vzdorem.
Karel Šindelář
Nebojujme minulé války
Blíží se volby. Mohou patřit k nejdůležitějším volbám v našich dějinách, protože se blíží doba, kdy budeme muset učinit hned několik fundamentálních rozhodnutí.
Karel Šindelář
Klíčové referendum proběhne 7.2. na Slovensku
Slovensko, jedna z nejkřesťanštějších zemí Evropy, je na rozcestí. Sobotní referendum ukáže, zda je stále ještě věrné svým křesťanským základům, nebo už i na Slovensku zvítězil moderní neomarxismus. Referendum je klíčové pro celou Evropu, protože pokud se své identity vzdá i mladý a věřící národ jako Slováci, lze těžko očekávat, že někde jinde bude situace lepší.
Karel Šindelář
Islámský terorismus versus umírněný islám.
Jaký je rozdíl mezi muslimskými teroristy a umírněnými muslimy? Ve zvoleném cíli - nebo jenom ve zvolených prostředcích?
Karel Šindelář
Dnes jsme všichni Charlie: Hněv a hrdost!
Hněv a Hrdost je kniha, kterou napsala dnes již bohužel zesnulá italská spisovatelka Oriana Fallaci krátce po útoku na newyorská dvojčata. A právě tyto dva city nejlépe popisují to, co se mi odehrává v hlavě nyní, po útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 53
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1346x
Seneca.
Kratší jednorázové postřehy naleznete na Twitteru:
https://twitter.com/intplogik