Probíhá radikální změna systému
A to se právě děje. Jaksi za samozřejmé považujeme, že žijeme v tržní ekonomice. Není to sice úplně pravda, jde o jakýsi smíšený hybrid, ale přesto hraje (hrál?) trh hlavní roli. Primární je nabídka a poptávka. Úroky z úvěrů (a dluhopisů) odrážejí riziko.
To se mění. Nijak skrytě, mluví se o tom otevřeně. Jen asi, zaměřeni na (v porovnání s tímto) banality (typově Čapák, Vrbětice, nejnovější mutace), to nevnímáme. Když si čtete o Zelené dohodě pro Evropu, tak čtete o „transformaci,“ „oběhovém hospodářství“ či „zelené ekonomice.“ O tržní ekonomice nečtete nic. Nepočítá se s ní.
„Musíme využít soukromé investice tím, že zelené a udržitelné financování učiníme ústředním bodem našeho investičního řetězce a finančního systému.“ Ursula von der Leyen, On-line zde. „...aby v investicích hrála hlavní roli udržitelnost, je třeba změnit způsob myšlení.“ Valdis Dombrovskis (on-line tamtéž). Všímáte si? Žádná poptávka, žádná nabídka ani konkurence. Jenže právě ty jsou ústředními body tržní ekonomiky. Přestávají-li být tím hlavním, bavíme se o jiném ekonomickém systému (co je míněno změnou myšlení si snad raději nechci představovat). Systému, kde zdroje nejsou alokovány efektivně z hlediska dosažení zisku, ale z hlediska tzv. „udržitelnosti.“
Počítá se s dopady na ekonomiku. Toky kapitálu má ovlivňovat nejen vztah „výnos X riziko,“ ale jak (zatím jen podnikatelský) subjekt plní tzv. ESG kritéria. V těch najdete všechno možné, vedle docela rozumných parametrů též uhlíkovou stopu, diverzitu či inkluzi.
To, že se nepočítá se spalovacími motory či „neobnovitelnou“ elektrickou energií jste již jistě četli. Vypadá to, že není ekonomický segment, který by tím nebyl zasažen.
Ideologie jako taková jde dále. Jak nedávno upozornil týdeník Echo, Evropská investiční banka zkoumala ochotu lidí přinášet oběti ve jménu boje proti změnám klimatu. Inspirací jsou pandemická opatření, zmíněny dokonce i roušky. Netuším, jakou mají roušky spojitost s klimatem, ale jsou dobrým symbolem. Kdybych byl totalitní vládce, tak zakrytí obličeje vnímám jako úžasný nástroj, jak lid proměnit v uniformní, dehumanizovanou a vzájemně se hlídající masu. Co třeba nějaký filtr na vydechované CO2? Ale to už fantazíruji.
Marian Kechlibar si zase všiml, že v Německu se začíná diskutovat o čínském sociálním kreditu jako o něčem, co je minimálně představitelné. Reálně jsme dále, zmíněná ESG kritéria se mu v něčem podobají. A všechny ty Tečky, čTečky či covidpas mají také blíže k sociálnímu kreditu (byť na zjednodušené, až primitivní úrovni) než k nástroji boje s pandemií.
Ale to odbočuji. Co je podstatné. Bavíme se tady o tom, že dochází k fundamentální, radikální změně, transformaci systému, snesoucí srovnání s roky 1948 či 1989 (asi nepřekvapí, že se přikláním spíše k tomu prvnímu příkladu). Nejen ekonomického. Ekonomiku nelze oddělit od běžného života, naopak, jde o totéž. Dát si steak je osobní svoboda, koupit si ho (či prodat) ekonomická. Jedno bez druhého nedává moc smysl.
Událo se to bez výstřelu z Aurory. Bez toho, že by proběhla občanská válka. Patrně došlo i ke změně politického režimu. Protože, jak jsem psal na začátku, takováto fundamentální změna by nemohla v demokracii proběhnout bez toho, že by daná myšlenka zvítězila v souboji idejí. Nic takového se ale nestalo. Děje se to ne sice vskrytu, ale spíše tak nějak mimochodem, jako by nešlo o nic podstatného.
Jak nás informoval Petr Fiala, jde o realitu. Nejde s tím prý nic dělat. Souboj proběhl v Bruselu, tam byl vybojován, opozice (jíž byla ODS členem, což ji ctí) prohrála. Občan do toho už nemá co mluvit (a zde lze této opozici oprávněně zazlívat, že ho nezburcovala a nepovolala alespoň k nějakým demonstracím).
Starý řád byl zbořen, již se buduje nový. Nic nenaznačuje, že bude lepší. Hrozí naopak, že půjde o dystopii čínského (ano, cítím zde čínskou inspiraci) střihu.
Karel Šindelář
Pandemie covidismu
Souběžně s pandemií viru SARS-CoV-2 způsobujícího nemoc covid-19 aktuálně probíhá pandemie memetického viru způsobujícího covidismus, který z jistého úhlu pohledu představuje větší riziko, než samotný covid.
Karel Šindelář
Nastal čas přestat žít ve lži!
Jak najít v záležitosti pandemie pravdu? Určitě ne u obvyklých „mluvících hlav“ z televize, politiky a většiny mainstreamových médií.
Karel Šindelář
Tři pohledy na současné protesty proti rasismu
Co se to děje v USA, západní Evropě a v menší míře i u nás? Jde skutečně o boj proti rasismu? Pojďme si toto dění rozebrat na třech úrovních, ve třech pohledech různé hloubky.
Karel Šindelář
Statistika a nejistota v čase korony
Žijeme v době, která se snaží vše změřit, vtěsnat do tabulek v Excelu a vypočítat na dvě desetinná místa. Pak si přijde realita a ukáže nám, že jsme na to příliš malí páni.
Karel Šindelář
Chtějí „liberální demokraté“ změnu režimu?
Jaké možnosti se nabízejí? Vlastně jedině změna režimu. Zrušení voleb. Náhrada demokracie nějakým jiným systémem, s jinou legitimitou.
Karel Šindelář
Klimatický alarmismus patří mezi nejnebezpečnější ideologie dnešní doby
Klimatický alarmismus patří mezi nejnebezpečnější ideologie dneška. Proč si to myslím? Stačí domýšlet do důsledků jeho základy a premisy.
Karel Šindelář
Nešťastný průběh brexitu argumenty euroskeptiků nevyvrací, nýbrž potvrzuje
Zastrašování a snaha zničit nebo co nejvíce poškodit ideového protivníka nejsou nástroje hodné demokratického a svobodného světa. Jde o nástroje, které člověka očekává třeba v komunikaci Číny s Tibetem.
Karel Šindelář
Chápou, co činí?
Symbolické vyhazování věnců do koše. Přivlastňování si státního svátku, jako kdyby tím státem byli jenom oni. To je podoba současných "liberálních demokratů."
Karel Šindelář
Vraťme slovům jejich význam
"V poslední době se vede diskuze o tom, zda homosexuální svazky mají mít možnost uzavírat manželství, dokonce se o tom hlasuje v parlamentech. Pojďme se tedy podívat na definici manželství."
Karel Šindelář
Británie na cestě do pekel
Věznění opozičních publicistů, to je něco, co máme spojené se státy typu Běloruska, Turecka nebo Číny. Přiznám se, že pořád nemohu úplně uvěřit tomu, že mám na tento seznam zařadit i Velkou Británii.
Karel Šindelář
Racionálně o Czexitu
Jestli mi něco chybí v probíhající diskuzi o případném opuštění Evropské unie, tak je to racionalita. Je slyšet spíše strašení a manipulaci.
Karel Šindelář
Pět důvodů, proč volit Miloše Zemana
Když jsem viděl výsledky prvního kola prezidentských voleb, mojí první reakcí bylo, že stejně jako v prezidentských volbách předchozích, nepůjdu k druhému kolu vůbec. Nechtělo se mi vybírat si mezi dvěma zly.
Karel Šindelář
Rok 2018: Rok regulací
„Tedy běda těm národům, které neumějí omezit oblast působnosti státu! Stát vše pohltí; svobodu, soukromé podnikání, bohatství, blahobyt, nezávislost a důstojnost.“ Frédéric Bastiat.*
Karel Šindelář
Vzestup Andreje Babiše je logickým vyústěním současné ekonomické politiky
Pomyslná pražská kavárna už delší dobu hledá „viníky“ výsledků posledních parlamentních voleb. Ovšem Jiří Pehe ve svém komentáři zaperlil. Příčinou vzestupu Andreje Babiše je prý politika Václava Klause.
Karel Šindelář
Prohrály ideály, zvítězil marketing
Kdo zvítězil a kdo byl poražen ve víkendových volbách? Zjednodušeně řečeno, prohrály ideály. A s tím do značné míry i politika jako taková. Naopak zvítězil marketing podpořený racionální ignorací voličů. A neurčitým vzdorem.
Karel Šindelář
Nebojujme minulé války
Blíží se volby. Mohou patřit k nejdůležitějším volbám v našich dějinách, protože se blíží doba, kdy budeme muset učinit hned několik fundamentálních rozhodnutí.
Karel Šindelář
Klíčové referendum proběhne 7.2. na Slovensku
Slovensko, jedna z nejkřesťanštějších zemí Evropy, je na rozcestí. Sobotní referendum ukáže, zda je stále ještě věrné svým křesťanským základům, nebo už i na Slovensku zvítězil moderní neomarxismus. Referendum je klíčové pro celou Evropu, protože pokud se své identity vzdá i mladý a věřící národ jako Slováci, lze těžko očekávat, že někde jinde bude situace lepší.
Karel Šindelář
Islámský terorismus versus umírněný islám.
Jaký je rozdíl mezi muslimskými teroristy a umírněnými muslimy? Ve zvoleném cíli - nebo jenom ve zvolených prostředcích?
Karel Šindelář
Dnes jsme všichni Charlie: Hněv a hrdost!
Hněv a Hrdost je kniha, kterou napsala dnes již bohužel zesnulá italská spisovatelka Oriana Fallaci krátce po útoku na newyorská dvojčata. A právě tyto dva city nejlépe popisují to, co se mi odehrává v hlavě nyní, po útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo.
Karel Šindelář
Západ versus islám - neslučitelné protiklady
„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou.“ Tolik americká Deklarace nezávislosti, která do značné míry odráží ty nejzákladnější hodnoty západní společnosti. Zkusme je porovnat s tím, jak se na svět dívá islám.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 53
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1346x
Seneca.
Kratší jednorázové postřehy naleznete na Twitteru:
https://twitter.com/intplogik