Jaký je rozdíl mezi muslimskými teroristy a umírněnými muslimy? Ve zvoleném cíli - nebo jenom ve zvolených prostředcích?
Vždy, když nějací fanatici spáchají zločin ve jménu islámu, tak se od něho oficiální představitelé muslimů distancují. Sice nijak zvlášť hlasitě, ale přesto distancují. To je nutné uznat, viz např. aktuální titulní stránky Muslimské unie nebo Ústředí muslimských obcí ČR.
Jistě, odsuzují samotný čin. Tedy terorismus. Odsuzují však i cíle islamistů, tedy zavedení práva šaría a ideálně založení chalifátu?
Zde už odpověď tak jednoznačná není. Zajímavý je například rozhovor Muneeba Hassana Alrawiho, patrně nejvýznamnějšího představitele českých muslimů, pro Idnes.cz v souvislosti s vydáním knihy Základy tauhídu.
Já ji četl (míněny Základy tauhídu, dopl. autor blogu) a našel jsem tam čtyři problematické pasáže. Kniha vyjadřuje souhlas s právem šaría, podle které má kat zloději useknout ruku. To je správně?
Podívejte se, islámský učenec mluví o zavedení islámského státu s islámským právem a islámské tresty jsou nedílnou součástí tohoto práva. Ale z té knihy je zřejmé, že píše o muslimských zemích, o ideálním muslimském státu.(zvýraznění autor blogu).
Zajímavá věta. Alrawi zde zcela otevřeně přiznává, že islámské tresty (např. zmiňovaný) jsou nedílnou součástí islámského práva. Přičemž dodává, že tak by vypadal ideální islámský stát. Ideál – není to cíl, ke kterému se každý snaží směřovat?
Chcete tedy dodat, že se text netýká České republiky?
...Zůstává to jako teorie, kterou si samozřejmě nedovolí zpochybnit nikdo z muslimů, ale zda je to dnes někde možné, to je věc úplně jiná. I za raného muslimského státu, za druhého chalifátu, byly pozastavené některé tresty, protože panovala bída.
Ideální stát je představa, k níž Alrawi zjevně směřuje. Jistě, za současných podmínek není zavedení šaríe v ČR reálné. Alrawi si to uvědomuje a přiznává. Ale zároveň přiznává, že šaría je něco, co žádný muslim nemůže zpochybnit. A jeho zavedení je zdá se cíl, jenom je třeba počkat na vhodnější podmínky a pak trochu napravit společnost.
Je zajímavé, že i když islámský stát řídící se právem šaría považuje za ideální stát, tak o Islámském státu řídícím se právem šaría prý smýšlí následovně:
Jak tedy hodnotíte počínání organizace, která si říká Islámský stát?
Její počínání je naprosto protiislámské.
Velmi zajímavý rozpor.
Ještě otevřenější je v tomto patrně nejviditelnější představitel muslimů u nás, tedy Mohamed Abbas. Např. v rozhovoru pro Idnes.cz.
Když jste byl loni na podzim v televizi, mluvil jste o islámském právu šaría a řekl, že právo šaría je vůči ženám moudré. Trváte na tom?
Ano. Islám chrání ženy. I oblečením. Ženu, i když je bohatší než muž, má povinnost uživit muž a jde i o další věci. Asi o tom musíme napsat knihu.
Když tedy někde ženy musí nosit nikáb nebo burku, podle vás ji to chrání?
Ano.
Je třeba doplnit, že postavení žen v islámu je jednoznačně podřízené. Viz známá súra: Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký.“ (4:34).
Kdo viděl Máte slovo s Abbasem, tak si patrně vzpomene, jak tam bylo toto podřízené postavení žen obhajováno poukazy na menstruaci.
Ze znění odpovědi je také jasné, že šaría je nedělitelnou součástí islámu.
Alrawi perlil i v rozhovoru pro Novinky.cz.
Je vůbec islám kompatibilní s hodnotami západní společnosti?
... Pravý, čistý islám je vhodný pro soužití různých kultur a vyznání. Je de facto jediný z velkých náboženství, který myslí na ostatní a jsou v něm přímo upravené vztahy a práva ostatních. Ostatní náboženství to nechávají jen na toleranci. Ale když vás někdo jen toleruje, tak pro něj nejste úplně v pořádku. Islám proto nehlásá jen toleranci, ale rovnou právo pro ostatní na jejich víru, život, svobodu a majetky.
Jistě, v podstatě má pravdu. Jenom nějak zapomíná upřesnit, jak ony upravené vztahy vypadají. Křesťané a židé z toho vycházejí ještě nejlépe, tedy jako občané druhé kategorie, platící ponižující daň. Zajímavé také je, že zjevně předpokládá, že se tento vztah bude řídit právě islámským právem a nikoli tím naším.
O tom, že šaría není něčím, co by muslimové plánovali v Evropě zavést, nás pak patrně mají přesvědčit šaría hlídky. Nebo organizace Cesta k víře pro Česko, která už svým názvem přiznává, že islám (včetně práva šaría) má ambici vyplnit vakuum, které vzniklo oslabováním křesťanství.
Co z toho vyplývá? Je samozřejmě velmi těžké generalizovat a říci, že všichni muslimové uvažují stejně. Ovšem pokud se řídí islámem, pokud sdílejí názory svých představitelů, tak na teroristických útocích odsuzují maximálně zvolený prostředek, nikoli cíl, tedy zavedení práva šaría a islamizaci společnosti.
Rozdíl mezi umírněným islámem a radikalismem tedy není ve zvoleném cíli, jenom v prostředcích. Radikálové volí násilí, umírnění chtějí využít naše vlastní demokratické principy (patrně po vzoru Recepa Erdogana). Výsledek by byl stejný, paradoxně, radikálové se mi v dlouhodobém hledisku jeví jako méně nebezpeční. Co zmůžou? Vraždí. A přitom sjednocují celý Západ v boji proti islamismu.
Což je přesným opakem toho, o co se snaží umírnění muslimové. Těm by spíš vyhovovalo postupně zaplňovat ideologické, náboženské i demografické vakuum, které na Západě vzniká.
Je tudíž otázkou, zda ti umírnění odsuzují teroristické prostředky z důvodů morálních, nebo spíše taktických, jelikož tuší, že v případě otevřené války proti Západu stále ještě nemá islám šanci.
Je tedy nutné si přiznat, že protivníkem je (minimálně politický) islám jako celek, nikoli jenom teroristé.
