Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mýlil jsem se: Vstup do EU byla chyba!

3. 05. 2014 19:38:00
Kdysi jsem bývával eurooptimistou, v památném referendu roku 2004 hlasoval ANO a následné přijetí do EU vnímal přesně tak, jak to bylo prezentováno. Tedy jako symbolický návrat do Evropy, konečné zakotvení v západních, demokratických a svobodu chránících strukturách. Jsou slova, která nikdo z nás nevyslovuje s chutí: Mýlil jsem se!

Můj postoj k EU se začal měnit postupně. Nejdříve jsem začal odmítat některé její prvky, zejména přehnanou regulaci, dotace a byrokratizaci. Ovšem samotný projekt jsem považoval za správný, domníval jsem se, že bude stačit do evropských institucí zvolit pravicověji smýšlející jedince a EU začne prosazovat rozumnou politiku. Představa Evropské federace mi nevadila, byť jsem měl za to, že by měla vzniknout spíše postupným přirozeným vývojem (v řádu stovek let), než být vytvořena de facto za zády občanů.

Kritickým bodem, kdy jsem začal EU vnímat ve špatném světle, bylo založení ESM. Pamatuji si na mediální smršť kolem osoby Davida Ratha, v jejímž stínu umlkla jakákoli celospolečenská diskuze na toto téma. Nepřesvědčivé výroky pánu Nečase a Kalouska ve stylu, že nás ESM vlastně k ničemu nezavazuje, protože ještě nemáme Euro.

Otevřené přiznání tehdejšího ministra Kalouska, prozrazující, že vše, co přesahuje horizont mandátu vlády, jejímž je členem, ho nezajímá: „My hlasujeme o tom, co se nás bude týkat jedině v okamžiku, kdy vstoupíme do eurozóny a přijmeme euro. Což není aktualita několika příštích let, rozhodně ne za doby mandátu této vlády.“

Oproti tomu stála mnohem racionálněji znějící opozice typu Pavla Kohouta, Svobodných nebo geniální proslov Richarda Sulíka v Národní radě Slovenské republiky. Opozice, jež odkazovala na konkrétní paragrafy dané smlouvy. Tu jsem si stáhl (po překvapivém zjištění, že neexistuje formální verze v češtině) ve slovenštině a přesvědčil se, že opozice nelhala (byť číslování paragrafů bylo trochu posunuto, protože kritika vycházela z pracovní a nikoli konečné verze).

Je vtipné, že právě nutným příspěvkem do ESM nyní straší ODS ve své současné kampani. Ač jsem petici Za korunu podepsal, musím se ptát – to jste to nevěděli v době, kdy jste byli vládní stranou a měli post premiéra?

O EU jsem se tedy začal začal zajímat více. A přiznal si, že jsem se mýlil. Jde o organizaci postdemokratickou (až nedemokratickou), antiliberální a v zásadě chybnou.

Za projev nedemokratických základů, na nichž současná EU spočívá, lze považovat zejména šarádu kolem Evropské Ústavy a Lisabonské smlouvy. Smlouva o Ústavě pro Evropu byla demokraticky odmítnuta referendy ve Francii a Nizozemí. Pro každého demokracii ctícího člověka jasný signál – občané si přeměnu mezinárodní organizace na superstát nepřejí. Demokrat to musí ctít a respektovat bez ohledu na svůj osobní názor (tak, jako Václav Klaus „požádal“ o členství v EU, i když byl osobně proti – šlo o demokratickou vůli většiny občanů ČR).

Co udělali unijní politici? Sepsali Lisabonskou smlouvu. Ta už neprovokuje svým názvem Ústava, státním znakem či hymnou, takže v ní základní dokument superstátu identifikují jen lidé, kteří se o politiku zajímají. „Rozdíl mezi původní Ústavou a současnou Lisabonskou smlouvou je v přístupu spíše než v obsahu,“ přiznal bývalý francouzský prezident Giscard d’Estaing (The Independent, 30. 10. 2007). I tak ale došlo k situaci, kdy Irsko vypsalo referendum. A Lisabon v něm byl odmítnut. Ale co, karavana jede dál, vypsalo se nové referendum... a v něm už to prošlo.

Superstát vznikl. Ač je ČR formálně suverénním státem, reálně vzniká většina jeho zákonů v Bruselu. Pak lze ale o suverénním státu mluvit jen stěží, autonomní oblast je výrazem řekněme optimistickým, protektorát pesimistickým.

Připomíná to situaci po zániku římské republiky a vzniku císařství. Římští občané byli formálně stále občany a nikoli poddanými krále, stále existoval demokraticky volený Senát (ovšem s okleštěnými pravomocemi), existoval institut tribuna lidu, ale de facto byli Římané právě tím, čím být odmítali – tedy poddanými (císaře).

Stejně tak jsou členské státy Evropské Unie formálně stále samostatné, mají své vlády, prezidenty (či krále) a parlamenty (ovšem s okleštěnými pravomocemi), ovšem reálně jsou tím, co jejich občané odmítli – tedy provinciemi Evropské unie. A pokud občané něco jednoznačně a většinově odmítli a přesto to jejich politici učinili – lze je ještě považovat za občany, nebo jsou to spíše už poddaní?

Autor: Karel Šindelář | sobota 3.5.2014 19:38 | karma článku: 31.90 | přečteno: 1536x

Další články blogera

Karel Šindelář

Klíčové referendum proběhne 7.2. na Slovensku

Slovensko, jedna z nejkřesťanštějších zemí Evropy, je na rozcestí. Sobotní referendum ukáže, zda je stále ještě věrné svým křesťanským základům, nebo už i na Slovensku zvítězil moderní neomarxismus. Referendum je klíčové pro celou Evropu, protože pokud se své identity vzdá i mladý a věřící národ jako Slováci, lze těžko očekávat, že někde jinde bude situace lepší.

5.2.2015 v 21:50 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 1134 | Diskuse

Karel Šindelář

Islámský terorismus versus umírněný islám.

Jaký je rozdíl mezi muslimskými teroristy a umírněnými muslimy? Ve zvoleném cíli - nebo jenom ve zvolených prostředcích?

11.1.2015 v 17:59 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 605 | Diskuse

Karel Šindelář

Dnes jsme všichni Charlie: Hněv a hrdost!

Hněv a Hrdost je kniha, kterou napsala dnes již bohužel zesnulá italská spisovatelka Oriana Fallaci krátce po útoku na newyorská dvojčata. A právě tyto dva city nejlépe popisují to, co se mi odehrává v hlavě nyní, po útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo.

7.1.2015 v 23:41 | Karma článku: 17.71 | Přečteno: 535 | Diskuse

Karel Šindelář

Západ versus islám - neslučitelné protiklady

„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou.“ Tolik americká Deklarace nezávislosti, která do značné míry odráží ty nejzákladnější hodnoty západní společnosti. Zkusme je porovnat s tím, jak se na svět dívá islám.

4.1.2015 v 16:12 | Karma článku: 27.01 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ota Blažek

Chtěná - nechtěná EU

"Obecně vzato průzkum ukazuje, že Evropané odmítají řízení z Bruselu a chtějí mnohem víc rozhodovat sami o sobě. I když si většinově nepřejí odchod z Unie, chtějí, aby v jejich zemích přesto proběhla referenda o členství."

25.6.2017 v 23:54 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 98 | Diskuse

Zdenek Horner

Češi požadují zákaz všech náboženství

Češi na stále rozvaleném a očekávajícím zasedání OSN navrhli zakázat přípisem do charty všechna světová náboženství. Protože se již celosvětově lidstvo konečně přesvědčilo, že multikulturalismus selhal a funguje jenom dehumanizace

25.6.2017 v 23:27 | Karma článku: 6.21 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Dvořák

Babiš se na Otázky (ne)vykašlal, jen mu to nevyšlo

Václav Moravec o nedělním poledni sice hořekoval, že ho Andrej Babiš už poněkolikáté vypekl a nedostavil se do věže, ale bylo to stesk jen tak na oko.

25.6.2017 v 20:19 | Karma článku: 19.24 | Přečteno: 793 | Diskuse

Jitka Mikysková

Před 100 lety začaly Spojené státy zachraňovat Evropu

Když 6. dubna 1917 vyhlásily Spojené státy Německu válku, podařil se tím prezidentu Woodrowu Wilsonovi nebývalý průlom do té doby izolacionistické zahraniční politiky.

25.6.2017 v 18:19 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 457 | Diskuse

Jitka Mikysková

Svět podle Putina a svět podle Spojených států

nikdy nebude stejný, objektivně vzato, není horší ani lepší, je prostě jiný a je to dáno odlišnou historií a kulturou.

25.6.2017 v 15:23 | Karma článku: 30.96 | Přečteno: 1246 | Diskuse
Počet článků 37 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1450
Liberál, individualista, odpůrce kolektivismu a sociálního inženýrství.

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.