Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zchlaďme vášně, situace na Krymu není černobílá!

3. 03. 2014 22:09:19
Rusko vojensky intervenuje na Krymu. Občané západních zemí vidí letitého nepřítele, jak začíná expandovat a mají rudo před očima. Situace graduje a začínají se ozývat hlasy, jež situaci přirovnávají k „bratrské pomoci“ v 68 nebo dokonce k obsazení Sudet. Emoce vřou a už jenom čekám, kdy začne vznikat petice, aby NATO vyhlásilo Rusku válku.

Emoce jsou na jednu stranu pochopitelné. Rusko (respektive jeho předchůdce, Sovětský svaz) bylo letitým nepřítelem Západu, onou pověstnou říší zla. Utlačovalo vazalské státy, které dodnes nedohnaly Západ v životní úrovni. Starší Češi a Slováci ještě osobně pamatují, jak jejích zemí pochodovala ruská vojska. Strach a nenávist jsou pochopitelné.

Ovšem, pokud jde o politiku, jsou emoce špatnými rádci. Strach, budící reakci stylu „boj nebo útěk,“ radí špatně. Protože Rusko není SSSR a Ukrajina není Československo.

Za prvé je třeba uznat, že v současné situaci je velmi pochybné, s kým na Ukrajině vlastně jednat. Zvolený (ač nejspíše zkorumpovaný, přesto demokraticky zvolený) prezident uprchl ze země a byl sesazen parlament, aby situace vypadala alespoň trochu jinak, než jako puč. Pravdou ovšem je, že uprchl pod tlakem „demonstrantů,“ kteří „argumentovali“ molotovovými koktejly. Současná ukrajinská vláda tedy nemá demokraticky potvrzenou legitimitu, „Majdanští“ nedodrželi ani dohodu, k níž se zavázali týmu mezinárodních vyjednavačů.

Pokud tedy vláda Autonomní republiky Krym (autonomie je něco trochu jiného, než kraj, těžko po ní chtít absolutní poslušnost) prohlásí, že takto vzniklou vládu odmítá respektovat, lze to považovat za pochopitelné. Hlasoval snad na Krymu někdo pro Majdan? Nikoli. Vzato kolem a kolem, už ta autonomie naznačuje, že pozice Krymu není jednoznačně daná coby součást Ukrajiny. Autonomie, to je takový kočkopes alá dvojdomek, který svého času Klaus zcela správně vyhodnotil jako neudržitelný. U autonomie hrozí vždy, že se při první příležitosti zcela odtrhne.

Ozývají se hlasy, že pokud nyní Západ „nechá“ Krym pod ruským vlivem, , tak půjde o „mnichovanství.“ Nesmysl, to by platilo, pokud by Ukrajina byla členem NATO. Protože Československo mělo s Británií a Francií uzavřenou spojeneckou smlouvu, kterou tyto státy nedodržely. Ukrajina nemá s NATO žádnou podobnou smlouvu uzavřenou (nebo o ní alespoň nevím) a i pokud by Západ měl podpořit Ukrajinu, tak kterou? Majdanskou, nebo proruskou? To, že jedna strana má Kyjev, neznamená, že ta druhá neexistuje. Stejně tak lze říci, že má morální povinnost zasáhnout ve prospěch „práva na sebeurčení“ Krymu proti Kyjevu.

Dalším extrémním rozdílem je, že Sudety byly historickou součástí Českých zemí. Krym ovšem anektovala Kateřina Veliká k carskému Rusku a k Ukrajině byl připojen až za Sovětského svazu. Těžko mluvit o nějaké historické tradici a územní celistvosti.

Hitler neměl v Sudetech smluvně povolené vojenské základny, zato tam byla síť pevností, která by mu zkomplikovala život v případě vojenského střetu s Československem. Ovšem Rusko má na Krymu vojáky zcela legálně a těžko se divit, že si podobně strategickou pozici hlídá. U Majdanských těžko odhadnout, jak se zachovají a zda dodrží smlouvy s Ruskem.

Putin udělal obrovskou politickou chybu, že sáhl k demonstraci síly. Vojáky měl na Krymu stejně, mohl je nechat zalezlé na základnách a nechat Krym, ať si nezávislost na Ukrajině odhlasuje v referendu. Kyjevu by se těžko zdůvodňovalo, proč odmítají Krym pustit, když je to jeho demokratická vůle.

Na druhé straně, Putinovi by se těžko vysvětlovalo, že demokratickou vůli hodlá v zahraničí bránit klidně i silou, když doma jí stejnými prostředky u separatistických oblastí potlačuje.

Na Ukrajině nebojuje dobro se zlem, možná se bojuje za svobodu, jenže o tom jsou přesvědčeny obě strany. Na jedné straně demokraticky zvolený, ovšem autoritářský vládce a národ, jenž do jisté míry stále sní o roli velmoci. Na straně druhé vláda bez demokratické legitimity, v níž mají silné slovo i neonacisté z Pravého sektoru. Svět není černobílý a pokud se na Ukrajině něco střetává, tak spíše dvě zla. Zatím není možné říci ani to, které z nich je menší.

Stavět se tedy na jednu z těchto dvou stran jenom proto, že tou druhou stranou jsou ti „hnusní Rusáci,“ mi připadá poněkud krátkozraké. Pokud chce Západ zasahovat, tak jenom tak, aby našel pro obě strany přijatelné řešení. To znamená také krotit Kyjev v jeho protiruské politice, protože Moskva Sevastopol nutně potřebuje, má podepsané smlouvy, jež mu ho zajišťují a bude si ho hájit i silou. Putina je pak třeba krotit v jeho siláckých gestech.

Autor: Karel Šindelář | pondělí 3.3.2014 22:09 | karma článku: 32.54 | přečteno: 1713x

Další články blogera

Karel Šindelář

Klíčové referendum proběhne 7.2. na Slovensku

Slovensko, jedna z nejkřesťanštějších zemí Evropy, je na rozcestí. Sobotní referendum ukáže, zda je stále ještě věrné svým křesťanským základům, nebo už i na Slovensku zvítězil moderní neomarxismus. Referendum je klíčové pro celou Evropu, protože pokud se své identity vzdá i mladý a věřící národ jako Slováci, lze těžko očekávat, že někde jinde bude situace lepší.

5.2.2015 v 21:50 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 1134 | Diskuse

Karel Šindelář

Islámský terorismus versus umírněný islám.

Jaký je rozdíl mezi muslimskými teroristy a umírněnými muslimy? Ve zvoleném cíli - nebo jenom ve zvolených prostředcích?

11.1.2015 v 17:59 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 605 | Diskuse

Karel Šindelář

Dnes jsme všichni Charlie: Hněv a hrdost!

Hněv a Hrdost je kniha, kterou napsala dnes již bohužel zesnulá italská spisovatelka Oriana Fallaci krátce po útoku na newyorská dvojčata. A právě tyto dva city nejlépe popisují to, co se mi odehrává v hlavě nyní, po útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo.

7.1.2015 v 23:41 | Karma článku: 17.71 | Přečteno: 535 | Diskuse

Karel Šindelář

Západ versus islám - neslučitelné protiklady

„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou.“ Tolik americká Deklarace nezávislosti, která do značné míry odráží ty nejzákladnější hodnoty západní společnosti. Zkusme je porovnat s tím, jak se na svět dívá islám.

4.1.2015 v 16:12 | Karma článku: 27.01 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ota Blažek

Chtěná - nechtěná EU

"Obecně vzato průzkum ukazuje, že Evropané odmítají řízení z Bruselu a chtějí mnohem víc rozhodovat sami o sobě. I když si většinově nepřejí odchod z Unie, chtějí, aby v jejich zemích přesto proběhla referenda o členství."

25.6.2017 v 23:54 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 98 | Diskuse

Zdenek Horner

Češi požadují zákaz všech náboženství

Češi na stále rozvaleném a očekávajícím zasedání OSN navrhli zakázat přípisem do charty všechna světová náboženství. Protože se již celosvětově lidstvo konečně přesvědčilo, že multikulturalismus selhal a funguje jenom dehumanizace

25.6.2017 v 23:27 | Karma článku: 6.21 | Přečteno: 211 | Diskuse

Jan Dvořák

Babiš se na Otázky (ne)vykašlal, jen mu to nevyšlo

Václav Moravec o nedělním poledni sice hořekoval, že ho Andrej Babiš už poněkolikáté vypekl a nedostavil se do věže, ale bylo to stesk jen tak na oko.

25.6.2017 v 20:19 | Karma článku: 19.24 | Přečteno: 793 | Diskuse

Jitka Mikysková

Před 100 lety začaly Spojené státy zachraňovat Evropu

Když 6. dubna 1917 vyhlásily Spojené státy Německu válku, podařil se tím prezidentu Woodrowu Wilsonovi nebývalý průlom do té doby izolacionistické zahraniční politiky.

25.6.2017 v 18:19 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 457 | Diskuse

Jitka Mikysková

Svět podle Putina a svět podle Spojených států

nikdy nebude stejný, objektivně vzato, není horší ani lepší, je prostě jiný a je to dáno odlišnou historií a kulturou.

25.6.2017 v 15:23 | Karma článku: 30.96 | Přečteno: 1246 | Diskuse
Počet článků 37 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1450
Liberál, individualista, odpůrce kolektivismu a sociálního inženýrství.

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.